Děti od nepaměti napodobují svět dospělých, proto je hračka vynález starý jako lidstvo samo. Snad každá muzejní sbírka nějaké hračky obsahuje a my jsme se rozhodli, přiblížit Vám touto cestou naši sbírku dětského světa.
Panenky
S panenkami si hrály holčičky již 3 tisíce let před naším letopočtem v dobách starověkého Egypta. Mezi první výrobní materiály patřila sláma, dřevo, hlína a kosti. Obličej panenek byl pouze jednoduše naznačen a vlasy, vyrobené z hedvábných nebo vlněných pramenů, byly pouze protaženy otvorem na vrcholku hlavy.
Do výroby panenek postupně pronikají nové materiály a novinkou byly panenky lité z vosku. V roce 1710 byla v Německu vyrobena první panenka, která mrkala a vydávala zvuk podobný dětskému pláči. O sto let později se panenky začínají vyrábět z rozemleté papírové hmoty, tzv. papírmašé. Na počátku 19. století čeká panenky opět inovace a dostávají umělý kloub díky němuž mohou pohybovat končetinami. Toto století bývá označováno jako zlatý věk panenek a opět se můžeme setkat s novými materiály – biskvitovým porcelánem, gumovou pryží, celuloidem a vinylem.
První panenka, která svým vzezřením připomínala malé miminko byl tzv. František. Do té doby vypadaly panenky spíše jako menší holčičky a byly vyrobeny z několika druhů materiálů. Odlišné materiály se používaly zejména na vlasy a oči. František je však kompletně celý z gumové pryže a mohl se tak i koupat.
Mrkací panenka – tělo z plastu a hlavička z gumové pryže. (70. – 80. léta 20. století)
Mrkací panenka – tělo i hlavička z gumové pryže. (70. – 80. léta 20. století)
Panenka tzv. František – z oranžové gumové pryže (60. – 70. léta 20. století)
Panenka tzv. Zuzanka – z oranžové gumové pryže (60. – 70. léta 20.století)
Panenka s bakelitovým trupem a hlavičkou. Ruce a nohy z gumové pryže (60. léta 20.století)
Panenka s bakelitovou hlavičkou a tělem z voskového plátna vycpaného pilinami (60. léta 20. století)
Mrkací panenka (60. léta 20. století)
Dřevěné hračky
Dřevěné hračky patří mezi nejdokonalejší typy lidové tvorby. Výroba byla nejprve jednoduchá, proto si každý vyráběl hračky sám podomácku. Mezi nejpoužívanější druhy dřeva patří lipové, javorové a smrkové.
Kromě dřevěných figurek se začal ve velkém vyrábět i nábytek pro panenky. Pokojíčky panenek musely být samozřejmě patřičně vybaveny dřevěným nádobím. V žádné dětské kuchyni nesměl chybět ani plechový sporák. Některé sporáky na hraní bylo dokonce možné rozehřát.
Ve Zvěrkovicích, vzdálených pouhé 2 km od Týna nad Vltavou, se věnuje profesionální výrobě dřevěných hraček pan Jiří Drhovský. Kromě klasických dřevěných koníků, vyráběl také pokojíčky a další druhy hraček. Vrcholem jeho tvorby jsou betlémy.
Dřevěné panenky řezbáře Jiřího Drhovského (2. polovina 20.století)
Koník s károu řezbáře Jiřího Drhovského (2. polovina 20. století)
Pokojíček pro panenky řezbáře Jiřího Drhovského (2. polovina 20.století)
Koník řezbáře Jiřího Drhovského (2. polovina 20. století)
Čert řezbáře Jiřího Drhovského (2. polovina 20. století)
Necky a valcha řezbáře Jiřího Drhovského (druhá polovina 20. století)
Autíčka
První zmínka o autíčku jako hračce pochází již z roku 1681. Tehdy se jednalo o dárek pro čínského císaře. Na další autíčka si však musela veřejnost ještě přibližně 200 let počkat, ale ani tato malá plechová autíčka nebyla určena na hraní pro děti, jednalo se totiž o krabičky na cigarety, které byly doménou spíše bohatších vrstev obyvatelstva. V posledních letech 19. století se však zlevnila jejich výroba a autíčka se stala dostupnější. Parní turbína, pružinový strojek a setrvačník propůjčily autíčkům pohon a přiblížily je více ke skutečným autům.
Plastový model historického automobilu PACKARD LANDAULET 1912 (2. polovina 20.století)
Plastový model historického automobilu Laurin & Klement Voiturette 1906 (2. polovina 20.století)
Plastové autíčko s výsuvnou plošinou (2. polovina 20. století)
Plechové autíčko na setrvačník (polovina 20. století)
Stavebnice
Dodnes oblíbenou hrou je i stavění hradů a komínů z kostek, které byly nejčastěji vyráběny ze dřeva a později z plastu. Čas se nezastavil ani zde a tak v roce 1920 zakládá pan Jaroslav Vancl firmu Inventor, která o sedm let později začíná vyrábět v Polici nad Metují stavebnici MERKUR, kterou toužil mít doma snad každý chlapec a všichni na ni dodnes s láskou vzpomínají.
Kovová stavebnice MERKUR (20. století)
Dřevěná stavebnice (20.století)
Společenské hry a hlavolamy
Deskové hry provázejí člověka životem již více než 5000 let. Archeologické nálezy i obrázky na stěnách nám dokazují, že byly zábavou již ve starověkých civilizacích. V Evropě se však více rozšiřují až v období křížových výprav do Svaté země. Na dvoře kastilského krále Alfonse X. byla dokonce v roce 1283 napsána i Kniha her. Člověče, nezlob se a šachy patří mezi nestárnoucí klasiku, která byla postupně doplněna dalšími hrami.
Mezi nejoblíbenější hlavolamy patří Rubikova kostka, která se stala hitem 70. a 80. let 20. století. Vynálezcem je maďarský sochař Örnö Rubik, docent na budapešťské Akademii aplikovaného umění, který ji vytvořil jako pomůcku pro trojrozměrnou vizualizaci, aby ji jeho studenti snáze pochopili. Symbolem hlavolamů v Československu se stal ježek v kleci, kterého bohužel v našich sbírkách nemáme.
K jarním venkovním hrám patřilo cvrnkání hliněných nebo skleněných kuliček do důlku. Vítězem se stával hráč, který dostal do důlku více kuliček.
Společenská hra Dostihy (50. – 70. léta 20. století)
Společenská hra Smolíček pacholíček (70. – 90. léta 20. století)
Naučná hra UKAŽ CO UMÍŠ (60. léta 20. století)
Rubikova kostka (70. – 80. léta 20. století)
Společenská hra „Do toho“ (70. – 90. léta století)
Hliněné kuličky (2. polovina 20.století)
Doufáme, že Vás tato menší ukázka našich sbírek přenesla v čase kousek zpět a s radostí jste zavzpomínali na dětství.